Optimismus

Tak jsem si všimla, že ten náš blog vypadá strašně depresivně - buď je sucho, nebo mokro nebo sněží v říjnu:-(, ale tak to tu nevypadá. Všechny ostatní dny se tu vesele pracuje, slepice kdákají, kachny se plácají v bahně, kočka se mrouská sotva jí trochu odrostly koťata. Nikolka roste a natírala dveře na jasně oranžovou - tedy s mou vydatnou pomocí.





I když to není moc vidět tak okna jsou světle zelená:-)) Na návsi z nich určitě mají radost a malá okénka ve štítě zůstanou dřevěná - ty budeme vsazovat v nejbližší době. Už jsou připravená. Oprava štítové stěny bude asi zajímavá akce - použijeme staré vnitřní omlácené omítky, smícháme je s hašeným vápnem a tím opravíme díry a celé to přelíčíme řídkou vápennou kaší.



A uvnitř se kluci dost snažili a stěny jsou téměř připravené, zítra a pozítří budeme vyvážet část podlah, abychom měli na víkend místo na omítky. Zatím to stíháme krásně.



A tady je již víc než 14 dní starý vzorek omítky - na jílový podhoz, který má zpevnit starý podklad - je nanesená omítka, která původně vypadala jako hodně písková...
Ani se nehne, je to tvrdý a drží to jak helvétská víra. Kvůli zbytkové vlhkosti a vzlínání zemní vlhkosti jsme zvolili variantu omítek bez slámy nebo slupek (aby to nezačalo plesnivět).



Takže akce tento týden platí, zatím se žádné davy nehlásí, ale doufáme, že to se ještě změní. Lehčí práce je také dost - v bylinkách, natírání dalších oken - nemusí všichni kopat jíl:-)) nahazování taky není taková dřina ...

Povodně II - na poli

Tento příspěvek už asi nepotřebuje ani komentář - příjezd k poli. Voda se val směrem do vsi.


Vjezd na pole.


Tohle byly brambory - voda se nevešla do hrůbků a vytvořila si nová koryta a samozřejmě brambory vyplavila.


Plave mrkev i řepa...


A plavou i dýně a rajčata.



Co přežije nikdo neví.

Povodně a asi konec nadějí na úrodu

Tak se nám to zase nevyhnulo - letošní rok je takovým velkým testem odhodlání hospodařit - a v souladu s přírodou tuplem - protože nám příroda předvádí, že už nás asi má plné zuby a žádný soulad už nebude.

Začalo to vtipně a nevinně včera odpoledne - Standa se naštval a v té největší průtrži mračen šel čistit okap.


Ráno už jsme plnili igelitky pískem. Samozřejmě čas vzít foťák do ruky, byl až po jejich naplnění. Písek nám skoro došel. No prostě bomba.


Dvůr se nám povedlo docela dobře zahradit, takže voda na mlátku a na zápraží rychle klesla, ale všechno šlo okolo domu druhou stranou. Dokonce tam príštila voda z přípojky kanalizace.


A malá hádanka - kde končí rybník a kde začíná tráva a zahrady:-((


A tady důvod všeho neštěstí - voda tekoucí do vsi z polí se nevešla do rybníka a šla vrchem.


Hasiči ráno odjeli na slavnost do vedlejší vsi a před tím na nás pobaveně koukali jak s babičkou plníme igelitky, pak dorazil Standa ze statku a aspoň se to zrychlilo.

Starosta jel kolem autem a ani nevystoupil, celá vesnice se přišla podívat neboť nic nepotěší Čecha víc než cizí neštěstí...
No prostě supr ráno.
Naštěstí naši předkové mali dost rozumu a dům má od zápraží do úrovně obytných místností dva schody, takže se vlastně nic nestalo.

V dalším pšíspěvku bude pole a okolí.