Po všech těch dispozicích, vzorech bedýnek a taky smutných zpráv, že už jsme přeobjednaní, se tu konečně objeví ony zamýšlené zprávy ze statku.
Bohužel jsem do teď pořád fotila na mobil a pořád jsem zapomínala kabel a kartu mi notebook nechce načíst. Tak jsem přešla na Lenčin foťák a zdařilo se mi konečně stáhnout fotky.
Posledních pár dní mi to tu připomíná známou písničku (od všech táboráků:-) - My čekali jaro a zatím přišel mráz...
Ve čtvrtek odpoledne postavil Standa s Nikolkou snad posledního sněhuláka. Psi byli moc spokojení - rozhodně mají raději sníh než bláto, které tu bylo do teď. Ale ty kroupy byly dobře centimetrové.
Aspoň máme ještě trochu času dořezat sad v Třeboníně. Loni jsme ho získali do pronájmu a už jsme s ním nestihli nic udělat. Letos se to musí vzít aspoň trochu a příští rok podle toho jak to přežijou, tak je zmladíme. Jenže v Třeboníně je o něco tepleji než u nás - a to je to nějakých 8 kilometrů. A musíme řez stihnout než začnou natahovat mízu.
Takovéhle vlky na těch stromech rostly.
A takhle vypadá jiný strom už po řezu.
A přec jen to jaro už přišlo. Jen aby to nebylo asijské slunéčko - Harmonia axyridis. A protože mi to nepoznáme posíláme fotku s datem nálezu na Jihočeskou Univerzitu - viz. tady. Zároveň na jejich stránkách můžete i najít leták s přehledem našich původních slunéček.
Už přišla odpověď - pro všechny které to zajímá se jedná o naše původní slunéčko Exochomus quadripustulatus. Tento druh vylézá na jaře velmi časně.
Takže jak vidíte rané zeleninky ještě nejsme schopni ani zasít, natož sklízet. Trpělivost:-)) Tady vládne příroda.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat