sobota 8. ledna 2011

Po dlouhé pauze - novinky ze dvora

Tak i přes mé původní předsevzetí, že se budu snažit abych napsala alespoň jeden příspěvek měsíčně, to prostě nějak nevyšlo. Ono ani teď úplně nevím o čem psát, pořád se děje to samé a pořád je spousta práce, ale zase po delší době a problémech s notebookem se mi podařilo přimět software k mobilu se nainstalovat a tak mohu stahovat fotky aspoň z mobilu. Bylo to tedy nervy drásající, ale vydržím hodně:-))) Foťák nemůžu najít...

Tak jsem si pro Vás připravila pár fotek ze dvora (i když to bylo nastavené na malé rozlišení a není to nic moc)

K obyvatelům dvora patří čtyři kočky - myšilovky. Tři jsou přivezené programově, originál česká mourovaná pojmenovaná Máma kočka a její dvě koťata (na fotce nevyfotitelný Kubík. Nevyfotitelný proto, že se snaží mazlit s objektivem:-), černý Mikýsek je taky téměř nevyfotitelná, ta se zase promtně odebrala na nejbližší strom. K těm se přidalo už na podzim jedno špatně chodící a dost zubožené černé kotě, které jsme neměli to srdce vyhodit a zůstalo na krmení v polodivokém stavu. Jmenuje se Anička (pojmenovala Nikolka po své kamarádce).



Kočky ale vůbec nejsou nejdůležitějšími obyvateli dvora, i když jejich zásluha na deratizaci je zcela evidentní. Po jejich příchodu nastal totální masakr všeho živého ve vhodné velikosti.

Další masakristi jsou na snímku indičtí běžči - ty zase masakrují slimáky a to spolehlivě. Bohužel nám jeden oslepl (pravděpodobně na nějaký druh zákalu) a tak zatím marně sháníme nového, aby nebylo moc kačenek na jednoho kačera. Přijímáme již záznamy na letošní kachňata, takže pokud Vás trápí zahrada plná slimáků, tak se ozvěte. Na rozdíl od mnoha jiných jsme u svých divoce zbarvených schopni rozeznat co bude kachna a co kačer již v několika týdnech, dávno před přepeřením. Hlavně kvůli nim si přeju k narozeninám líheň, protože indičtí běžci opravdu špatně sedí na vejcích a přitom jich snesou strašnou spoustu.



Nejen běžci ale brouzdají po dvoře. V současnosti na něm žije dalších asi 15 pižmových kachen a odrostlých káčat a jeden táta kačer...




...a dalších 25 je jich ve chlévě kvůli zimě. Ze všech necháme pár zájemců vybrat si do chovu a zbytek půjde na zabití a prodej, tak během měsíce.



Zvěřinec se utěšeně rozrůstá i do králíkárny. Zatím je tu Ušáček sám, ale už mu hledáme holku, aby z něj (jak Nikolka říká) mohl být táta králík. Takže pokud někdo máte pěknou mladou holku Novozélandského bílého sem s ní:-))



A jako poslední je tu pán celého dvora a tvorstva, no s kačerem napůl, ale nějak si "do zelí" nelezou, nás úžasný a majestátní kohout:-)) Doufám, že k nám nezavítá soused s malorážkou, aby se zbavil ranního buzení. Tohle je čistokrevný Maransák, jiné jméno nemá a čeká na nějaké dámy stejného plemene, zatím se musí spokojit s Hysexy a Horaly (tedy holkami těchto plemen), kterých má na krku asi dvacet.



A vzpomínka na podzim - Nikolka s tatínkem na návštěve u kamaráda a při projížďce na jeho krásné fríské kobylce:-)) Nikolka koně miluje a vždy u nějakého prohlásí ten je moc pěkný toho si musíme pořídit (no asi jako každé dítě to říká i na příšernosti typu zuzu křečci, když je náhodou vidí v televizi)



A pro doplnění našeho zvířetníku Standa intenzivně vybírá ovečky a příští týden pojedeme do Lysé nad Labem na výstavu Náš Chovatel a budeme tam obdivovat a snad i nakupovat nebo si domlouvat kuřátka, kachňátka a králíčky.