Po dlouhé pauze - novinky ze dvora

Tak i přes mé původní předsevzetí, že se budu snažit abych napsala alespoň jeden příspěvek měsíčně, to prostě nějak nevyšlo. Ono ani teď úplně nevím o čem psát, pořád se děje to samé a pořád je spousta práce, ale zase po delší době a problémech s notebookem se mi podařilo přimět software k mobilu se nainstalovat a tak mohu stahovat fotky aspoň z mobilu. Bylo to tedy nervy drásající, ale vydržím hodně:-))) Foťák nemůžu najít...

Tak jsem si pro Vás připravila pár fotek ze dvora (i když to bylo nastavené na malé rozlišení a není to nic moc)

K obyvatelům dvora patří čtyři kočky - myšilovky. Tři jsou přivezené programově, originál česká mourovaná pojmenovaná Máma kočka a její dvě koťata (na fotce nevyfotitelný Kubík. Nevyfotitelný proto, že se snaží mazlit s objektivem:-), černý Mikýsek je taky téměř nevyfotitelná, ta se zase promtně odebrala na nejbližší strom. K těm se přidalo už na podzim jedno špatně chodící a dost zubožené černé kotě, které jsme neměli to srdce vyhodit a zůstalo na krmení v polodivokém stavu. Jmenuje se Anička (pojmenovala Nikolka po své kamarádce).



Kočky ale vůbec nejsou nejdůležitějšími obyvateli dvora, i když jejich zásluha na deratizaci je zcela evidentní. Po jejich příchodu nastal totální masakr všeho živého ve vhodné velikosti.

Další masakristi jsou na snímku indičtí běžči - ty zase masakrují slimáky a to spolehlivě. Bohužel nám jeden oslepl (pravděpodobně na nějaký druh zákalu) a tak zatím marně sháníme nového, aby nebylo moc kačenek na jednoho kačera. Přijímáme již záznamy na letošní kachňata, takže pokud Vás trápí zahrada plná slimáků, tak se ozvěte. Na rozdíl od mnoha jiných jsme u svých divoce zbarvených schopni rozeznat co bude kachna a co kačer již v několika týdnech, dávno před přepeřením. Hlavně kvůli nim si přeju k narozeninám líheň, protože indičtí běžci opravdu špatně sedí na vejcích a přitom jich snesou strašnou spoustu.



Nejen běžci ale brouzdají po dvoře. V současnosti na něm žije dalších asi 15 pižmových kachen a odrostlých káčat a jeden táta kačer...




...a dalších 25 je jich ve chlévě kvůli zimě. Ze všech necháme pár zájemců vybrat si do chovu a zbytek půjde na zabití a prodej, tak během měsíce.



Zvěřinec se utěšeně rozrůstá i do králíkárny. Zatím je tu Ušáček sám, ale už mu hledáme holku, aby z něj (jak Nikolka říká) mohl být táta králík. Takže pokud někdo máte pěknou mladou holku Novozélandského bílého sem s ní:-))



A jako poslední je tu pán celého dvora a tvorstva, no s kačerem napůl, ale nějak si "do zelí" nelezou, nás úžasný a majestátní kohout:-)) Doufám, že k nám nezavítá soused s malorážkou, aby se zbavil ranního buzení. Tohle je čistokrevný Maransák, jiné jméno nemá a čeká na nějaké dámy stejného plemene, zatím se musí spokojit s Hysexy a Horaly (tedy holkami těchto plemen), kterých má na krku asi dvacet.



A vzpomínka na podzim - Nikolka s tatínkem na návštěve u kamaráda a při projížďce na jeho krásné fríské kobylce:-)) Nikolka koně miluje a vždy u nějakého prohlásí ten je moc pěkný toho si musíme pořídit (no asi jako každé dítě to říká i na příšernosti typu zuzu křečci, když je náhodou vidí v televizi)



A pro doplnění našeho zvířetníku Standa intenzivně vybírá ovečky a příští týden pojedeme do Lysé nad Labem na výstavu Náš Chovatel a budeme tam obdivovat a snad i nakupovat nebo si domlouvat kuřátka, kachňátka a králíčky.

Pražský biojarmark

Všechny srdečně zveme na biojarmark - 17. a 18.9 na Toulcově dvoře. I přes to, že moc nevíme co tam budeme prodávat, vzhledem k tomu jak to vypadá a dopadá u nás na poli.



P.S. - Rozhodně ale budeme mít první bioburčák v Čechách:-)) Tedy bude moravský!

Optimismus

Tak jsem si všimla, že ten náš blog vypadá strašně depresivně - buď je sucho, nebo mokro nebo sněží v říjnu:-(, ale tak to tu nevypadá. Všechny ostatní dny se tu vesele pracuje, slepice kdákají, kachny se plácají v bahně, kočka se mrouská sotva jí trochu odrostly koťata. Nikolka roste a natírala dveře na jasně oranžovou - tedy s mou vydatnou pomocí.





I když to není moc vidět tak okna jsou světle zelená:-)) Na návsi z nich určitě mají radost a malá okénka ve štítě zůstanou dřevěná - ty budeme vsazovat v nejbližší době. Už jsou připravená. Oprava štítové stěny bude asi zajímavá akce - použijeme staré vnitřní omlácené omítky, smícháme je s hašeným vápnem a tím opravíme díry a celé to přelíčíme řídkou vápennou kaší.



A uvnitř se kluci dost snažili a stěny jsou téměř připravené, zítra a pozítří budeme vyvážet část podlah, abychom měli na víkend místo na omítky. Zatím to stíháme krásně.



A tady je již víc než 14 dní starý vzorek omítky - na jílový podhoz, který má zpevnit starý podklad - je nanesená omítka, která původně vypadala jako hodně písková...
Ani se nehne, je to tvrdý a drží to jak helvétská víra. Kvůli zbytkové vlhkosti a vzlínání zemní vlhkosti jsme zvolili variantu omítek bez slámy nebo slupek (aby to nezačalo plesnivět).



Takže akce tento týden platí, zatím se žádné davy nehlásí, ale doufáme, že to se ještě změní. Lehčí práce je také dost - v bylinkách, natírání dalších oken - nemusí všichni kopat jíl:-)) nahazování taky není taková dřina ...

Povodně II - na poli

Tento příspěvek už asi nepotřebuje ani komentář - příjezd k poli. Voda se val směrem do vsi.


Vjezd na pole.


Tohle byly brambory - voda se nevešla do hrůbků a vytvořila si nová koryta a samozřejmě brambory vyplavila.


Plave mrkev i řepa...


A plavou i dýně a rajčata.



Co přežije nikdo neví.

Povodně a asi konec nadějí na úrodu

Tak se nám to zase nevyhnulo - letošní rok je takovým velkým testem odhodlání hospodařit - a v souladu s přírodou tuplem - protože nám příroda předvádí, že už nás asi má plné zuby a žádný soulad už nebude.

Začalo to vtipně a nevinně včera odpoledne - Standa se naštval a v té největší průtrži mračen šel čistit okap.


Ráno už jsme plnili igelitky pískem. Samozřejmě čas vzít foťák do ruky, byl až po jejich naplnění. Písek nám skoro došel. No prostě bomba.


Dvůr se nám povedlo docela dobře zahradit, takže voda na mlátku a na zápraží rychle klesla, ale všechno šlo okolo domu druhou stranou. Dokonce tam príštila voda z přípojky kanalizace.


A malá hádanka - kde končí rybník a kde začíná tráva a zahrady:-((


A tady důvod všeho neštěstí - voda tekoucí do vsi z polí se nevešla do rybníka a šla vrchem.


Hasiči ráno odjeli na slavnost do vedlejší vsi a před tím na nás pobaveně koukali jak s babičkou plníme igelitky, pak dorazil Standa ze statku a aspoň se to zrychlilo.

Starosta jel kolem autem a ani nevystoupil, celá vesnice se přišla podívat neboť nic nepotěší Čecha víc než cizí neštěstí...
No prostě supr ráno.
Naštěstí naši předkové mali dost rozumu a dům má od zápraží do úrovně obytných místností dva schody, takže se vlastně nic nestalo.

V dalším pšíspěvku bude pole a okolí.

Omítky a práce na poli i jinde

Zveme všechny, kdo se zajímají o alternativní stavění, na výrobu jílových omítek v historicky chráněném objektu a pokládku masivní dřevěné podlahy se vzduchovou kapsou. Pokud se sejde dost lidí, tak i opravíme střechu.

Omítku budeme připravovat kompletně sami - od těžby jílu na poli, míchání s hlínou a pískem a čištění od kamínků, až po nahazování. Budeme na tom průběžně dělat po celý srpen - zájemci jsou zvláště zváni na víkendy 14-15.8 a 21.-22.8 - delší pobyt je samozřejmě vítán, ale tyto víkendy budou pojaté jako akce pro nejvíc lidí. Pro zájemce máme i lehčí práce - je jí dost při pletí nebo při výsadbě trvalých bylinek a jiných sazenic.

Tak takhle optimisticky zněla anonce, kterou jsem umístila na pár serverů. A pak jsem měla chvíli čas a stuodvala jsem dál - zatím co mi na statku na stěně schnou první vzorky omítky, abychom věděli jak to míchat:-)) A z hrůzou jsem zjistila, že to co máme na poli a těžíme z jezírka je s největší pravděpodobností kaolinický jíl, který se pro výrobu omítek nehodí!!

Pokud někdo máte zkušenosti nebo víte co s tím dejte nám vědět (na dianaATpreklad.cz). Asi budeme muset použít svrchnější vrstvu, kde bude vyšší podíl hlíny, nepřidávat písek a jen slámu. No bude to ještě dřina - ale srdečně všechny koho by to mohlo zajímat zveme. Ubytování bude v karavanu, ve vlastních stanech, případně ve stodole na seně.
Oheň, jídlo apod. samozřejmostí.

Pokud to nestíháte, tak se můžete aspoň těšit na nějaké fotky a výsledky jak jsme dopadli:-))

Mějte se krásně
Diana

P.S. - Toto pondělí možná budeme mít navíc dvě velké bedýnky - kdybyste někdo výjimečně jednu chtěl tak se ozvete. Mail je v textu.

AT samozřejmě znamená zavináč - tedy mail zní dianazavináčpreklad.cz!!!

Jaro už nikdy nebude, letos ani léto

Asi už si začínáte pomalu zvykat, že v jakémkoliv příspěvku si stěžujeme na počasí, ale když ono to snad ani nejde jinak. A navíc podle pranostik, je-li mokrý a studený červen bude takové celé léto. Takže teď skoro nic neroste a pak to nebude lepší...


Před pár dny nás minulo něco co se nejdříve tvářilo, jako základ menšího tornáda - tzv. cela. Naštěstí si to rozmyslela a rozmotala se místo toho aby se začla zrychlovat a stáčet. Takže to počasí by asi mohlo být ještě horší, ale už né o moc...



Taky jsme byli kvůli podmáčení pole nuceni vykopat ručně povrchovou drenážní rýhu v délce téměř půl kilometru - nazvali jsme ji Gabčíkovo-Vlkánoš. Ale nijak zvlášť to nepomáhá.



Počasí nás občas i odmění něčím co nás neuvádí do depresí:-))



Západ slunce nad budoucím rýžovým polem - asi. Co s tím. Vjet se tam nedá. Takže brambory nejsou v zemi, všechny cibule také ne. Vše co jde jsme udělali jako sadbu, ale ani s tou se tam teď nedá dostat.



A tady ta chudák sadba, která čekala jestli se dostaneme do pole, abychom jí zasadili.



Ale zase se nám na poli začali množit rosničky. Jsou chráněné a tak jsme je vysbírali z pole a dali jsme je do našeho jezírka, které budujeme v mokřadu, který na poli máme.


Celkem jsme našli čtyři. A Martin říkal, že v rákosí si staví hnízdo moudivláček a Standa se při mučování vyhnul hnízdu skřivana. Když jsem ho šla vyfotit, tak jsem paní skřivanovou vyplašila a stejně nebylo nic na fotce vidět. Ale už snesla čtyři vajíčka a sedla na ně:-)

Jo to jsou ty vedlejší přínosy ekologického zemědělství:-)

Diana